Je křeček džungarský ten správný domácí mazlíček právě pro Vás?

Křečíka džungarského  znají snad všichni a je jedním z velmi oblíbených domácích mazlíčků. Malé, milé, roztomilé a nenáročné stvoření, se kterým se zasmějete, i trochu pomazlíte. Pokud se mu budete dostatečně věnovat, a správně se o něj starat, bude vaším dobrým společníkem. Věřte, že pokud bude křečík šťastný, spokojený, bude mít dobrou stravu a bude mít také dostatečnou volnost, vrátí se Vám to v délce jeho života.

Křečík džungarský (Phodopus sungorus)

Jedná se o jednoho z nejoblíbenějších křečků vůbec. Barva jejich srsti je na hřbetu tmavá, bříško bývá většinou bílé nebo lehce zabarvené do šeda. Ve volné přírodě v zimě splývají s krajinou, a jejich srst z původní tmavé zbělá, a zůstane zbarvený pouze tzv. „úhoří pruh“ na hřbetu. Zvláštností rodu Phodopus jsou hustě ochlupená chodidla jako tepelná ochrana od promrzlé půdy či sněhu. Jeho délka života se pohybuje mezi 2-3 lety, výjimečně se dožívá i čtyř let. Velký je 6-8 cm a váží 40-70 g. Typické je pro ně „křečkování“ nalezené potravy do lícních toreb, které jsou neuvěřitelně roztažitelné. Nakřečkovanou potravu si pak nosí do svého hnízda jako zásoby.

Historie

Popsán byl roku 1773 ruským cestovatelem a zoologem Peterem Simonem Pallasem. Malí křečkové se nazývají křečíci, a řadí se do druhu Phodopus, kam patří i křečík džungarský. Nazýván je  také sibiřský, protože pochází ze severního Kazachstánu (dnešní Sibiř), ve vysokohorských oblastech ruské Asie, Mongolsku a v severní Číně. Své až metrové nory obývají na travnatých a pelyňkových stepích a tundrách náhorních planin až do výšky 3000 m.

Do chovu v české republice se dostal v šedesátých letech a nazývalo se mu křeček mongolský. V té době se také jednalo o vzácné zvíře v zoologických zahradách a jeho rozmnožení nebylo vůbec snadné. Kromě jeho základního přírodního zbarvení, které se nazývá agounti, byly vyšlechtěny další barevné varianty:

• safírový (sapphire): Vyšlechtěn byl Anglii roku 1988. Barva je šedomodrá s různými odchylkami barev od zcela modré, strakaté nebo zrzavé.
• bílá (pearl): Vyšlechtěn byl o rok později roku 1989, také v Anglii, a křečík je bílý po celý rok.
• merle: V roce 2003 v Anglii tak vzniká další barevná mutace podobná pearl. Křečíka navíc zdobí bílý límec kolem krku a má strakatá záda.

Rozmnožování

Období jejich rozmnožování začíná v březnu a trvá zhruba do listopadu. Podle toho, zda žijí v zajetí nebo ve volné přírodě, se odvíjí i jejich četnost březosti. Ve volné přírodě mají mláďata 2-3 x ročně, v zajetí až osmkrát. Samice rodí 3-10 mláďat a březí je 19-22 dní.

Mláďata se rodí holá, slepá a jejich kůže je velmi tenká. Již první den vidíme v dolní čelisti základ jejich řezáků. V průběhu prvních pěti dnů se objeví také drápky. Jejich srst je zatím sice velmi krátká, ale začíná se pomalu zabarvovat, zprvu hlavně v okolí zadečku. Další dny je tmavší zbarvení hřbetu výrazně odděleno od světlého břicha. Na zádech je vybarven také tzv. „úhoří pruh“. Asi desátý den od narození opouští své hnízdo a začínají se dokrmovat tuhou potravou. Srst je stále kratší, ale už zřetelná po celém tělíčku.  Dvanáctý den otevírají oči a potravu vyhledávají častěji. Současně sají mléko od matky. Plně vidí čtrnáctý den. Kolem osmnáctého dne, ač stále sdílí hnízdo se svou rodinou, je plně samostatný. Potravu si obstará sám a k matce samici se už pro mléko nevrací. Pohlavní zralosti dosahují kolem 3. měsíce života, což je kolem třetího měsíce života. Pářit se však většinou začínají až následující rok. Mladé křečíky oddělujeme od rodičovského páru 20-21 den. Zvláštností je samečkova přítomnost a pomoc samici při porodu.

Jak se křečík chová v zajetí a co všechno potřebuje?

Velmi důležité je vědět, že křečík je v zajetí spíš samotář. Nepotřebuje kamaráda svého druhu k tomu aby se necítil osamocen. Navzájem se snesou pouze s opačným pohlavím, ale i tak je vhodné křečíky chovat odděleně. Samička by byla stále březí a rodit by mohla každé 3 týdny. To by pro ni byla velká zátěž.

Aktivní jsou hlavně v noci, ale není příliš hlučný. Křeček má rád pohyb a velmi rád hrabe. Důležitější než kamarád je pro něj vhodné vybavení klece. Běhací kolečko je vzhledem k jejich hbitosti nepostradatelné a velmi důležité. Vhodné jsou také různé průlezky, aby se křečík zabavil a nenudil se. Další nepostradatelnou výbavou klece je jeho domeček. Ten můžete koupit (často je přikládán ke kleci i s běhacím kolečkem), nebo můžete zakoupit různé dřevěné varianty, závěsné houpačky, dle vašich preferencí. Použít však můžete i přírodní zdroje a domeček mu vyrobit třeba z poloviny vydlabaného, zcela očištěného, a vyschlého kokosového ořechu. Jako podestýlka jsou vhodné piliny. Myslet je potřeba také na výběr klece. Vzhledem k tomu, jak chcete klec křečkovi vybavit, je vhodnější vybrat spíše větší klec, než malou standardně nabízenou jako vhodnou pro křečíky. Časem totiž zjistíte, že pokud chcete, aby měl Váš křečík dost prostoru pro zábavu a nenudil se, průlezky, kolečko apod. zabere hodně místa a křečík pak nemá prostor. Nepostradatelná je také miska na potravu a pítko.

Strava

Křeček je všežravec. V přírodě se živí různými semínky, zrninami, semeny trav, ale i hmyzem i jeho larvami, a dalšími drobnými živočichy. Pochutnají si i na kobylce či moučném červu. Získávají tak důležité bílkoviny. Není však mrchožrout, takže potrava musí být vždy čerstvá. Takovou stravu by měl mít i v zajetí. Nabídnout mu můžete různé míchané směsi pro malé hlodavce. Takto připravené směsi jsou nejvhodnější variantou. Mají vyvážený poměr všech přidaných ingrediencí. Jako pamlsek mu můžete dát jakýkoliv ořech. Velmi rádi mají také tyčinky na okusovaní. S ořechy a semínky, např. slunečnicí, se musí opatrně pro jejich vysoký obsah tuků. To samé platí i u ovoce pro velký obsah cukrů. Ani zeleninou křečík nepohrdne. Doporučuji však zeleninu loupat kvůli pesticidům ve slupce, důkladně ji omýt a osušit. Je možné jim natrhat i pampeliškové listí, jitrocel, jetel a rádi mají šešulky kokošky pastuší tobolky. Již zmíněné bílkoviny můžete také doplnit kouskem neosoleného a nekořeněného masa, kvalitními kočičími granulemi a nebo mu na louce chytit kobylku. Na okusování a broušení zoubků, které je nezbytné, je vhodný správně usušený chleba (nesmí být plesnivý), kousek knäckenbrotu, ale i hezká větvička. Tu je potřeba omýt a osušit než je křečíkovi dáte.

Půjde nám to spolu?

Jakékoliv pořízení domácího zvířátka je potřeba důkladně zvážit. Vyžaduje čas, péči a hlavně také Vaši lásku. Křečík i přesto, že se o něm mluví jako o nenáročném mazlíčkovi, kterým sice je, potřebuje uspokojovat své potřeby alespoň podobně jako ve volné přírodě. A Vy za něj, a za vytvoření vhodných podmínek, přebíráte zodpovědnost. Z počátku, když si křečíka donesete domů, se může jevit jako velký protiva. Je však důležité mít trpělivost, každodenní kontakt s nažit se, i když občas vypadá (s trochou humoru) hrozivě, aby si zvykl na to, že si ho z klece vezmete. Pokud křečka nebudete budit, a vystrkovat z jeho domečku po probuzení, bude o mnoho přívětivější.  Brzy zjistíte, že jsou opravdu úžasní a Vaši péči Vám vrátí svou nákloností. Nejsou hloupí a naučit se je dá mnoho kouskům. Níže jsou nejčastější otázky, na které by jste si měli při zvažování o koupi křečka odpovědět kladně.

• Jste Vy a Vaše děti schopni křečka nerušit z jeho pro něj přirozeného denního režimu?
  Křeček potřebuje svůj prostor a respekt, není vhodné ho vyrušovat z jeho spánku, zkracuje se mu tak jeho délka života a je to pro něj stres.
• Jste ochotní akceptovat, že křeček kolem své klece udělá nepořádek a může také někde něco ohryzat?
• Nemá někdo ve Vaší domácnosti alergii na zvířecí srst?
• V případě, že odjedete, např. na dovolenou, postará se Vám křečka někdo tak dobře jako vy?
• Nebude Vám u křečka chybět, že není úplně mazel, ale spíše neposeda?
• Je křeček vhodný pro malé děti?
  Křečíci jsou drobní a křehcí, je proto vhodnější pro větší děti. Ty už mají dostatečně rozvinutou motoriku, a také cit, si křečka vzít do ruky tak, aby ho např. příliš nezmáčkly. Jistě díky méně náročné péče o ně získávají povědomí o chování zvířete a osvojí si život a péči se zvířetem.
• Může mě křeček pokousat? Ano může se to stát např. z počátku, když na Vás není zvyklý. Pak také pokud nemáte umyté ruce a před tím jste krájeli třeba zeleninu nebo maso. Křeček se orientuje hlavně čichem a tak nepozná zda se jedná o kus pochoutky nebo váš prst. Stát se tak může pokud ho vzbudíte nebo s ním nesprávně manipulujete a křeček se brání.
• Jste ochotní se o křečíka postarat v případě jeho nemoci a vynaložit finanční prostředky za jeho léčení?
• Budete věnovat křečíkovi svůj čas a věnovat se mu? Bez toho to totiž nepůjde. Častým kontaktem v souladu s jeho denním režimem si na Vás zvykne. Věřte, že i přes počáteční karamboly si zvykne velmi rychle, chce to ale trpělivost a respektovat jeho potřeby.